|
|
Ošetřovatelský proces u klienta se stenozou arteria carotis interna
Duštírová, Monika ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Trávníčková, Ivana (oponent)
Tématem bakalářské práce "Ošetřovatelský proces u klienta se stenózou arteria carotis interna" přibližuji problematiku a specifika pooperační péče u pacientů s touto diagnózou. Zúžení krční tepny na podkladě vytvoření aterosklerotického plátu je nejčastější příčinou cévní mozkové příhody. Nedostatečné prokrvení některých částí mozku může způsobit jeho poškození a vést k nezvratným změnám. Odstranění zúžení krční tepny patří k nejčastěji prováděným cévním operacím, v ČR je ročně odoperováno přibližně 1500 pacientů. V teoretické části mé závěrečné práce se zaměřuji na anatomii a fyziologii cévního řečiště mozku a tepenného systému. Zabývám se zde zúžením krční tepny, včasnou diagnostikou a bezpečnou léčbou, především chirurgickou. Podklady pro vypracování práce jsem získala vyhledáváním v databázích NLK, PubMed, Embase, Medvik a CINAHL apod. Dále jsem čerpala z internetových zdrojů profesních organizací a společností zabývající se touto problematikou. Zahrnuta byla i doporučení profesních organizací jako je ESVS - European Society for Vascular Surgery, SVN - Society of Vascular Nursing. METODIKA: Pro vypracování bakalářské práce jsem zvolila případovou studii pacienta se stenózou arteria carotis interna po chirurgickém operačním výkonu endarterektomii. Informace k vypracování bakalářské práce byly...
|
|
|
Nejčastější ošetřovatelské diagnózy v domovech pro seniory a možnosti jejich řešení
PĚCHOTOVÁ, Blanka
Cíle práce Cílem práce bylo zmapovat nejčastější ošetřovatelské diagnózy používané v domově pro seniory a intervence k těmto ošetřovatelským diagnózám. Ke zmapování byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaké jsou nejčastějších ošetřovatelské diagnózy klientů ve vybraném domově pro seniory? Jaké jsou intervence u nejčastějších ošetřovatelských diagnóz? Použité metody Ke zjištění informací byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování pomocí nestandardizovaného hloubkového rozhovoru. Výzkumné šetření bylo provedeno v únoru 2014 v G centru Tábor, domov pro seniory. Rozhovory byly zapsány do poznámkového bloku a posléze přepsány. Při zpracování výsledků byla použita metoda kódování za účelem vyhledávání nejčastějších slovních spojení, na jejichž základě byly vytvořeny kategorie a k nim podkategorie, shrnuté do schémat. Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek tvořilo 10 sester domova pro seniory v rozmezí 43-57 let, pracujících na pozici všeobecných sester a staniční sestry. Rozhovorům předcházelo seznámení sester s tématem bakalářské práce a účelem výzkumu a písemný souhlas ředitelky zařízení. Výsledky Ze zpracovaných rozhovorů po analýze dat vzniklo 8 kategorií: Ošetřovatelský proces, Využívání ošetřovatelského procesu, Ošetřovatelský proces v praxi, Fáze ošetřovatelského procesu, Ošetřovatelské diagnózy, Intervence, Dokumentace ošetřovatelské péče, Poskytování péče. K jednotlivým kategoriím byly přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována slovní spojení, a vše je znázorněno v přehledných schématech. Z rozhovorů vyplynulo, že sestry mají povědomí o metodě ošetřovatelského procesu, který nejčastěji charakterizovaly jako uspokojování potřeb klienta. Závěr Cílem moderního ošetřovatelství je vysoká kvalita poskytované péče a aktivní účast klienta v ní, vyjádřena v konečné fázi uspokojením jeho potřeb s respektem k individuální kvalitě života, vedoucí k udržení zdraví a zmírnění fyzické i psychické bolesti. Praktickým výstupem bakalářské práce je brožura nejčastějších ošetřovatelských diagnóz a jejich intervencí v domově pro seniory , G centrum Tábor.
|
|
|
Nejčastější ošetřovatelské diagnózy a intervence u fyziologického novorozence
LAPÁČKOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce se zabývá nejčastějšími ošetřovatelskými diagnózami a intervencemi u fyziologického novorozence. Prvním cílem bylo zmapovat nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. K tomuto cíli byly vytvořeny dvě hypotézy. H1: Nejfrekventovanější ošetřovatelská diagnóza u fyziologického novorozence je neefektivní kojení. H2: Ošetřovatelské diagnózy se u fyziologického novorozence budou lišit ve vztahu ke způsobu porodu. Druhým cílem bylo zjistit, jakým způsobem porodní asistentky a sestry stanovují ošetřovatelské diagnózy, cíle a intervence. K tomuto cíli byla vytvořena výzkumná otázka: Jakým způsobem stanovují u fyziologických novorozenců ošetřovatelské diagnózy, cíle a ošetřovatelské intervence? K získání kvalitních dat byla zvolena kombinace metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí analýzy ošetřovatelské dokumentace a hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2015 na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. Zpracované a přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze dat pomocí otevřeného kód ování metodou papír a tužka. Jednotlivé kódy byly následně seskupeny do podkategorie a poté kategorie. První výzkumný soubor tvořilo 5 dětských sester a 1 porodní asistentka pracující na oddělení fyziologických novorozenců v Českých Budějovicích ve věku od 26 do 46 let. Druhý výzkumný soubor tvořilo 107 fyziologických novorozenců porozených přirozeným způsobem nebo císařským řezem. Z výpovědí respondentek vyplynulo, že mají všeobecné znalosti o ošetřovatelských diagnózách, ale menší rezervy při jejich stanovování. Nedostatečné znalosti byly zjištěny i při stanovení cílů a intervencí, protože se porodní asistentky a dětské sestry spoléhají na předdefinované ošetřovatelské diagnózy, cíle i intervence, které používají na oddělení nejčastěji, a pouze z nich vybírají. Dále bylo zjištěno, že se ošetřovatelské diagnózy neliší u novorozenců narozeným prvorodičkám či vícerodičkám a že u všech novorozenců porodní asistentky či dětské sestry stanovují ošetřovatelkou diagnózu neefektivní kojení. Zjištěné výsledky mohou posloužit jako podklad pro usnadnění práce s ošetřovatelskými diagnózami a předcházení chybování při jejich stanovování. Vzhledem ke zjištění, že porodní asistentky a dětské sestry mají rezervy při stanovování ošetřovatelských diagnóz, cílů a intervencí, navrhujeme, aby jim tato bakalářská práce sloužila jako podklad. Z výsledků výzkumu dále vyplynulo, že nejfrekventovanější ošetřovatelskou diagnózou je neefektivní kojení. Z tohoto důvodu byl vytvořen formulář pro nastávající matky, který by i zároveň sloužil jako edukační materiál. Jeho výhodou by mohlo být usnadnění práce při stanovení ošetřovatelských diagnóz a intervencí.
|
|
|
Porucha spánku jako ošetřovatelská diagnóza
HANZALOVÁ, Erika
Bakalářská práce se zabývá poruchou spánku jako ošetřovatelskou diagnózou. Toto téma je aktuálním problémem u mnoha hospitalizovaných pacientů. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a empirickou. Teoretická část je věnována spánku jako takovému, jeho fázím, faktorům ovlivňujícím spánek, jednotlivým spánkovým poruchám, diagnostice spánku a jeho léčbě, která je rozdělena na farmakologickou a nefarmakologickou. V neposlední řadě se teoretická část zabývá ošetřovatelským procesem a jeho fázemi u pacienta, u kterého byla stanovena ošetřovatelská diagnóza porucha spánku. V empirické části jsme stanovili jeden cíl práce. Cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelské diagnózy porucha spánku u pacientů. Položili jsme dvě výzkumné otázky: 1. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelské diagnózy porucha spánku u pacientů? 2. Jaké obtíže se spánkem řeší sestry u pacientů, kteří jsou součástí výzkumného souboru? Ke zpracování empirické části bakalářské práce bylo použito kvalitativní šetření. Sběr dat byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů. Standardizované otázky byly podle potřeby rozšířeny doplňujícími otázkami. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice, a. s. na neurologickém a gynekologicko porodnickém oddělení. O povolení výzkumného šetření byla písemně požádána hlavní sestra nemocnice. Obě tato pracoviště obdržela předem připravená jednotlivá témata rozhovoru a otázky. Zkoumaný soubor tvořilo 12 respondentů, z toho 6 sester pracujících na neurologickém a gynekologicko porodnickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. a 6 hospitalizovaných pacientů na těchto odděleních. Jedná se o pacienty, u kterých byla stanovena ošetřovatelská diagnóza porucha spánku a o sestry, které tuto ošetřovatelskou diagnózu u daného pacienta stanovily. Na začátku rozhovorů byli všichni respondenti informováni o anonymitě a ujištěni, že získané informace poslouží pouze pro účel této bakalářské práce. Před zahájením rozhovorů byla všem respondentům sdělena podstata výzkumného šetření. Bylo použito dvou typů rozhovorů, pro pacienty a pro sestry. Výsledky zjištěné v tomto výzkumném šetření jsou v diskuzi porovnány s odbornou literaturou. Z výsledků vyplývá, že sestry u svých pacientů provádí ke zkvalitnění jejich spánku především tato opatření: větrání v pokoji pacientů, úpravu lůžka, dodržování nočního klidu a pomoc s večerní hygienou. Většina dotazovaných pacientů byla o opatřeních ke zlepšení spánku informována a opatření měla pozitivní efekt. Všichni dotazovaní pacienti byli s ošetřovatelskou péčí sester za poslední dva dny spokojeni. Dále z kazuistik a z tabulek vyplývá, že sestry u svých pacientů řešily především tyto dva problémy: problém usnout a časté buzení. Poznatky, které jsem zpracováním této bakalářské práce získala, se budu snažit využít v mém budoucím povolání sestry. Tyto výsledky mohou také posloužit studentům jako podkladový materiál pro vypracování jejich prací a lepší informovanost sester o problematice poruch spánku u hospitalizovaných pacientů. Dále by mohly sloužit jako zpětná vazba pro nemocnici, ve které bylo šetření realizováno.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelské diagnózy v současné praxi
MÍKOVÁ, Lucie
Název bakalářské práce je ,, Ošetřovatelské diagnózy v současné praxi??. Cíli bakalářské práce bylo zjistit, která ošetřovatelská diagnóza je stanovována sestrami na standardním oddělení nejčastěji a zjistit specifika práce s ošetřovatelskými diagnózami z pozice vrchních sester konkrétního oddělení. Ošetřovatelská diagnóza je označení potřeb nemocného, které jsou onemocněním porušeny.
|
|
|
Rodina - partner v ošetřovatelském procesu
ROHREROVÁ, Veronika
Abstrakt Rodina je unikátní a nenahraditelnou institucí. Nemoc činí člověka dočasně sociálně neplnohodnotným a zasahuje nejen nemocného člena, ale celou rodinu. Klient v této obtížné situaci hledá zpravidla pomoc a oporu u svých nejbližších a jejich reace a rady mají při jeho rozhodování a jednání velký význam.Zkušenosti ukázaly, že úlohu rodiny v péči o své blízké členy nemůže nahradit žádná instituce. Naopak stane-li se klient i rodina aktivním spoluúčastníkem v léčebném i ošetřovatelském procesu, dochází k pozitivní stabilizaci zdravotního stavu mnohem rychleji a účinněji. Toto téma bylo vybráno proto, že je spolupráce sester a jiných zdravotnických pracovníků s rodinou klienta velmi důležitá a často nenahraditelná.V dnešní době je spolupráce a komunikace s rodinou klienta mnohdy opomíjena z časových nebo personálních důvodů. Což je škoda, protože pokud dojde ke správnému a žádoucímu zapojení rodiny do ošetřovatelského procesu, má její účast pozitivní vliv na léčbu nemocného a je mu velkou psychickou oporou v této náročné životní situaci. Z šetření vzplývá, že rodinní příslušníci nejsou sestrami motivováni k zapojení do ošetřovatelského procesu. Rodina se nezapojuje do ošetřovatelského procesu především z důvodu časové vytíženosti jejích příslušníků. V případě potřeby, je ale ochotná zapojit se do všech činností, které by stav nemocného vyžadoval. Hlavní rozdíl v rolích rodiny v ošetřovatelském procesu v jednotlivých věkových kategoriích, nacházím především v potřebě podpory a pomoci. Klienti věkových kategorií předškolního, školního a důchodového věku podporu a pomoc od rodiny v denních činnostech potřebují a přijímají. Zatímco klienti produktivního věku nejsou připraveni podporu a pomoc od rodiny přijmout, chtějí ji spíše poskytovat. Z šetření k bakalářské práci vyplývá, že je potřeba více zapojovat rodinné příslušníky do péče o svého blízkého a aktivně vyhledávat jejich spolupráci.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po celkové anestezii
SOJKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce poskytuje mnoho informací o celkové anestezii, odhaluje různé aspekty ošetřovatelské péče včetně nejčastějších ošetřovatelských diagnóz, ukazuje nejčastější potíže pacientů po CA a rozsah vědomostí sester o komplikacích, které se vyskytují v zotavovacím období po celkové anestezii. Právě základní vědomosti sester o komplikacích po CA pomáhají ke správnému stanovení ošetřovatelských diagnóz, cílů a intervencí v ošetřovatelském procesu o pacienta po CA. Výsledky výzkumné práce jsou použity při zpracování ošetřovatelského standardu péče o pacienta po CA. Tento standard může posloužit sestrám jako stručná a přehledná pomůcka při ošetřovatelské péči a zajistit tak komfort a bezpečnost pacienta v podobě poskytování kvalitní ošetřovatelské péče po celkové anestezii.
|
|
|
Analýza a inovace vybrané ošetřovatelské dokumentace používanaé na prscovišti intenzivní medicíny
KŘÍŽOVÁ, Radmila
Téma diplomové práce: ? Analýza a inovace vybrané ošetřovatelské dokumentace používané na pracovišti intenzivní medicíny?, bylo zvoleno záměrně pro svoji aktuálnost. Dokumentace je důležitou a nedílnou součástí léčby pacientů. Je velmi důležité, aby ošetřovatelská dokumentace vyhovovala sestrám, které s ní pracují. Údaje by měly být přehledné a jejich zaznamenávání snadné a pro sestry vyhovující. Správně vedená ošetřovatelská dokumentace by měla být přínosem i pro lékaře. Pro provádění výzkumné ho šetření bylo zvoleno ARO Jihlava. Práce měla stanoveno 6 cílů, které byly splněny a z nich vyplývajících 6 výzkumných otázek. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření ve 3 etapách. První výzkumný soubor tvořily sestry ARO Jihlava a druhý výzkumný soubor tvořili lékaři ARO Jihlava. V I. etapě byla provedena analýza ošetřovatelské dokumentace používané na ARO Jihlava a následně byly provedeny rozhovory se sestrami a lékaři tohoto oddělení. Ve II etapě byla provedena inovace ošetřovatelské dokumentace a tato byla zavedena do praxe. Závěrečná etapa práce spočívala v provedení rozhovorů se stejnými otázkami pro lékaře i sestry na ARO Jihlava, ve kterých byly zjišťovány názory sester a lékařů na inovovanou dokumentaci a na možnosti jejího uplatnění v praxi. Cílem práce bylo analyzovat stávající ošetřovatelskou dokumentaci, na základě výsledků rozhovorů jí inovovat, zavést do praxe a následně zjistit, zda jí lze v praxi používat. Na základě provedených rozhovorů jsme zjistili, že sestrám nevyhovují ošetřovatelské diagnózy a také záznamový list, který je společný pro lékaře i sestry, používané na jejich oddělení. Na základě těchto výsledků byla provedena inovace ošetřovatelských diagnóz a současně též oddělení provedlo inovaci záznamového archu a rozdělení dokumentace lékařské a ošetřovatelské. Po jejich zavedení do praxe, jsme zjišťovali, opět rozhovory se sestrami a lékaři, zda je inovovaná dokumentace lepší a zda by se dalo ještě něco změnit. Zjistili jsme, že dokumentace je lepší, respondentům více vyhovuje. Inovovanou dokumentaci lze v praxi používat a je v současné době na ARO Jihlava také používána.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o ženu s mimoděložním těhotenstvím
ŽÁKOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o ženu s mimoděložním těhotenstvím. V teoretické části je stručně shrnuta anatomie a fyziologie ženských pohlavních orgánů, mimoděložní těhotenství, jeho druhy, příznaky, diagnostika a léčba. Následující část se pak zabývá psychologií ženy. Následuje kapitola o potřebách pacientky, o komunikaci a nakonec část, která se zabývá ošetřovatelským procesem o ženu s mimoděložním těhotenstvím. Cílem práce bylo definovat priority bio {--} psycho {--} sociálních potřeb žen s mimoděložním těhotenstvím. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Úkolem těchto výzkumných otázek bylo zjistit, jaké priority v oblasti bio {--} psycho {--} sociálních potřeb mají ženy po prodělaném mimoděložním těhotenství, dále jak byly uspokojovány potřeby těchto žen v rámci ošetřovatelské péče. Byla hledána odpověď na to, zda plán ošetřovatelské péče odpovídá prioritám bio {--} psycho {--} sociálních potřeb klientek a jaký ošetřovatelský problém (ošetřovatelská diagnóza) se u žen vyskytuje nejčastěji. V práci bylo využito kvalitativního výzkumu a to formou nestandardizovaného rozhovoru s pacientkami. Dále pak byla provedena analýza písemných dokumentů. Jednalo se jak o dokumentaci lékařskou, tak o dokumentaci ošetřovatelskou. Informace získané rozhovorem a analýzou písemných dokumentů byly následně zpracovány formou kazuistik. Byla provedena analýza ošetřovatelské dokumentace a na jejím základě byla provedena komparace s prioritami bio {--} psycho {--} sociálních potřeb klientek. Výzkumný soubor byl tvořen pěti ženami v reprodukčním věku, které byly hospitalizovány na gynekologicko {--} porodnické klinice s diagnózou mimoděložního těhotenství. Rozhovor s pacientkami proběhl vždy před jejich propuštěním do domácí péče. Bylo zjištěno, že pro pacientky s mimoděložním těhotenstvím je prioritní uspokojení jejich potřeb z oblasti psychologické. Dále pak bylo zjištěno, že v rámci ošetřovatelské péče byly tyto potřeby uspokojovány jen okrajově a nedostatečně. Plán ošetřovatelské péče neodpovídá prioritám bio {--} psycho {--} sociálních potřeb klientek a jako nejčastější ošetřovatelská diagnóza by měl být stanoven anticipační smutek. Práce může být návodem pro porodní asistentky, aby jimi poskytovaná ošetřovatelská péče plně uspokojila prioritní potřeby žen s mimoděložním těhotenstvím
|
host ::
RSS.